Jdi na obsah Jdi na menu
 


Co to vlastně je punk?

punk

[pank], hudební a životni styl vzniklý ve Velké Británii v polovině 70. let 20. století jako reakce na "neúspěch" květinového hnutí hippies, které se naivně snažilo svět napravit a spasit láskou. Heslem "No Future" punk hlásal, že v Anglii už pro mládež neexistuje žádná budoucnost. Jediné, co se dá dělat, je podle punku anarchie, rezignace a provokace. Stoupenci punku vyjadřují svou odlišnost od společenských konvencí a to jak životním stylem, tak vizáží.
Vznikl nový hudební styl - punk (někdy též punk-rock), jejímž hlavním představitelem byla skupina Sex Pistols, která vlastně svou rouhačskou písní God Save The Queen odstartovala v roce 1977 světovou vlnu hnutí punk. Dalšími hudebními skupinami byly např. The Damned a Clash.
U nás přišla větší vlna punku až začátkem 80. let, ale byla hned zostuzena a smetena komunistickým režimem. První český punkový festival se konal až na podzim roku 1989 na pražském Žofíně pod nazvem Punkeden. Přesto vznikaly i v Čechách punkové skupiny. V roce 1981 to byla skupina FPB, v polovině 80. let pak jihlavští Hrdinové nové fronty, teplická skupina Šanov, které se v roce 1988 podařilo vystoupit na festivalu politické písně v Sokolově, ale především pražská skupina Visací zámek.


Anglicky toto slovo znamená nesmysl, výtržník. Toto označení se používalo pro nekvalitní hudbu. Punk jako hnutí vznikal postupně, přesto za jeho vznik bývá zpravidla označován rok 1976. Především v Anglii tento styl nebyl chápán pouze jako hudební záležitost, ale i jako věc životního stylu. Punkeři se pak programově stavěli proti společnosti a propagovali protikladný životní styl, kdy kritizovali především přetvářku a „honbu za penězi“. Tento životní styl během krátké doby vedl k určité pasivitě a s hnutím se často šířily drogy. Stěžejním heslem punku je No Future! - žádná budoucnost. Ze strany vyznavačů punku se lze často setkat s tvrzením, že základem punku je provokace.

Obsah

[editovat] Hudba a tanec

Hudebně se punk vrátil k počátkům rocku, tzn. využívání jednoduché melodie zpravidla o třech akordech, v extrémních případech i pouze dvou, akordů a ostrému, většinou satirickému textu. Punková hudba stojí především na textech písní, mají za účel poukazovat na současné problémy doby tak zvaným přímým rychlým a úderným nakopáváním. Za počátek punkového hnutí se často považuje působení skupin Sex Pistols, kterou velice paradoxně svými komerčními myšlenkami proslavil Malcom McLarren, The Clash a Ramones. Ve skutečnosti se o podobný styl již asi o deset let dříve pokoušela řada jiných skupin, např. Stooges či Velvet Underground, které se s ním ovšem neprosadily.

V bývalém východním bloku patřila punková hudba mezi zakázané proudy, přesto i zde vznikala řada skupin, které ji napodobovaly (např. HNF, FPB). Po pádu komunismu se tento hudební a životní styl začal prosazovat i zde.

S punkovou hudbou je spojen i speciální chaotický tanec - pogo, který vyšel z klasického poskakování na místě. Účastníci tohoto tance se snažili dopadnout vždy zpět na místo, odkud vyskočili. V dnešní době pogo tanec nemá určená přesná pravidla. Uplatňuje se při něm prudké kývání hlavou, máchání rukama, skákání v rytmu bicích (nebo i mimo rytmus) a zběsilá interakce s ostatními tanečníky.

[editovat] Punk a móda

Takto může vypadat účes „číro“
Takto může vypadat účes „číro“

Hlavním cílem oblékání příslušníků punkového hnutí bylo od počátku především šokovat ostatní. V počátcích u mnoha punkových skupin proto najdeme svastiky (obrácenou svastiku používali nacisté jako hákový kříž). Později, když se punk dostal do pozice odpůrců fašismu, četní členové toto chování omlouvali tím, že cílem bylo pouze šokovat, mnozí odborníci se ale domnívají, že se jednalo o jistý souhlas s některými rasistickými myšlenkami.

Brzy se vyvinul jiný styl oblékání, jehož vyznavači chodili oblečeni ve špinavých, roztrhaných jeansech a v triku s nášivkou nějaké populární punkové skupiny (velmi často The Exploited či Sex Pistols). Velmi častým doplňkem byla bunda křivák a boty glady. Vše bylo doplněno velkým množstvím spínacích špendlíků. Punková móda vyvinula i speciální účesy - kohouta (číro, píla) či bodliny.

V průběhu 90. let 20. století došlo k rozvoji subkultur a hudebních stylů ovlivněných punk rockem. V souvislosti s tím došlo i k uvolnění vztahu mezi hudební a módní stránkou subkultury - jinými slovy, každý se chová svobodně, a poslech nejrůznějších hudebních směrů vycházejících z punk rocku už není tak často spojován s nějakým konkrétním image nebo stylem oblékání.

[editovat] Punk a módní prvky obleku

Český pankáč
Český pankáč

Punkeři jsou specifičtí svojí části oděvu. Každá jeho část má pro punkery nějaký smysl nebo hluboký ideologický význam. Prvky na jejich oblečení nejsou bezúčelné a většinou na něco poukazují.

Číro je identický znak, s nímž se většina punkerů ztotožňuje, má významů hned několik. Kromě již výše zmiňovaného šokování byl jeho prvotní význam odlišit se od hnutí skinheads, kteří měli hlavu vyholenou úplně. Číro má být také přirovnáním indiánskému bezstarostného životu „po svém“, který ukončil příchod moderní civilizace.

Obojek lze u některých vyznavačů punku spatřit jako módní doplněk . Většinou bývá ozdobený kovovými hroty či jinými ornamenty specifickým pro tento styl. Má být symbolem poukázání na otroctví společnosti všech státních zřízení a systémů bez vůle občanů se rozhodnout bez toho, aniž by za ně museli rozhodovat jiní. Ať už se jednalo o otroctví, monarchie, republiky, fundamentalismu, fašismu nebo demokracie.

Roztrhané triko a jeansy mají za účel provokovat v lidech myšlenku, aby je neposuzovali podle stylu oblékání. Přinutit je zamyslet se, zda charakter člověka utváří jeho duševno nebo jeho zevnějšek.

Dnes se objevuje stále víc lidí, kteří berou punk jen jako módu a ne jako životní styl. Poukazují tím například na tzv. „šampony“, kteří si na hlavě gelují „číro“, které vlastně ani čírem není. Pravé číro je jeden jediný pruh vlasů na hlavě, zbytek hlavy je vyholen.

[editovat] Punk a jeho původ

Část názorových proudů, módy a stylu oblékání pro punk pocházela od členů subkultury vyskytující se ve Velké Británii v 70. letech 20. století a zvané skinheads. Odtud si ponechali těžké boty a vystupování proti modernizaci společnosti, touze po penězích a proti amorálním duševním hodnotám. Nesouhlasili však s jednou ideologickou myšlenkou hnutí skinheads, a to vyzdvihnout jenom část rasově evropsky orientovaných spoluobčanů. Punkeři nerozlišovali druh vyznání, národnost, místo původu, pracovní zařazení ani barvu kůže. Potřebovali se ale nějak odlišit od výchozí skupiny, čehož dosáhli právě vytvořením pruhu uprostřed hlavy tzv. číra. Různých subkultur v hudbě, oblékání a životním stylu, které se tak či onak ovlivňovaly, ale na konci 70. a začátkem 80. let existovala celá řada - nejen skinheads (kteří sami o sobě zase nahrazovali jiný předchozí styl zvaný mods - neboli „modernisti“). Punk-rockeři ve skutečnosti zřejmě měli nějaký vztah i ke starší subkultuře Britských ostrovů zvané rockers (v podstatě šlo o motocyklové gangy). Na celou věc se ale dá koukat i z jiného hlediska.. Hnutí Skinheads ve svých ranných kořenech rozhodně nebylo rasisticky orientované. To dokazuje i slavná písen z této doby Skinhead monstomp.#REDIRECT [[http://www.youtube.com/watch?v=YlWxvlQ8Zy4 ]] V klipu uvidíte členy skupiny The Specials z roku 1979, kde zpěvák oslavuje hnutí skinheads , byt sám je přitom černoch. V těchto dobách to bylo normální, ovšem až v 90. letech někteří členové tohoto hnutí přejali rasistické myšlenky a začalo se utvářet moderní hnutí skins, přesněji neonacistů, kteří už se skinheads, nebo punkem namají pranic společného,

[editovat] Punk dnes

Punk se jen stěží dá označit za ideologický směr. Protože to není ani tak ideologický, jako spíše umělecký směr, tak ani není možné diskutovat o tom, že by jeho myšlenky byly nerealizovatelné. Nicméně u některých punkerů lze najít nejrůznější ideály vesměs anarchistického charakteru - včetně snahy o ochranu životního prostředí, boje za práva zvířat nebo nejrůznějších utlačovaných skupin a menšin, apod. Někdy se v textech ostře vystupuje proti globalizaci a ziskům nadnárodních společností.


[editovat] Nejznámější punkové skupiny

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam punkových skupin

100 Club Punk Festival se odehrál 20. a 21. září 1976 v jazzovém 100 Clubu na Oxford Street v Londýně. Zorganizoval jej Malcolm McLaren a představily se na něm kapely náležící k nově vzniklému punkovému hnutí. Pro některé to byla první příležitost vystoupit před publikem. Festival je také považován za přelomový okamžik, kdy se punk začal přesouvat z undergroundu do mainstreamu. Částečně to bylo způsobeno pozitivním a rozsáhlým zpravodajstvím novinářky Caroline Cook z magazínu Melody Maker.

Program festivalu byl následující:

  • Pondělí 21.: Stinky Toys, Chris Spedding & The Vibrators, The Damned a Buzzcocks

Festival byl poznamenán i násilnostmi, například když Sid Vicious hodil lahví piva, ta se roztříštila o sloup a střepy oslepily mladou dívku na jedno oko. Při festivalu také Vicious napadl řetězem z kola novináře Nicka Kenta z NME.






 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Eště něco...

(Mike, 4. 3. 2010 22:46)

Mimochodem, dost si tam protiřečíš už v první větě, kdy píšeš, že punk vzniknul v británii, jak reakce na hippies. Hippies pokud já vim, tak s británií neměli nic společnýho, stejně tak británie s nima. Je proto jasný, že to spolu nemohlo až tolik souviset...

Jinak u nás nebyli visáči zas tak zásadní, u nás byla asi nejdůležitější kapelou Extempore a FPB, potažmo Miroslav Wanek, má taky spoustu zásluh punkových (FPB pak Už jsme doma). Taky bych se nebál uvěst kapelu Extip, která pochází z bratislavy a má asi největší zásluhu na šíření punku na slovenku za totáče. Přední osobou Extipu byl Koňýk, kterej časem tuhle fomraci přejmenoval na notoricky známou Zónu A. No a Koňýk celkově je jedna z největších osobností československýho punku v plínkách.

Spousta nepřesností

(Mike, 4. 3. 2010 22:36)

Zdar,

tak tenhle článek obsahuje opravdu obrovskou spoustu nepřesností! Tak za prví a to tu nejhlavnější - PUNK V ŽÁDNYM PŘÍPADĚ NEVZNIKNUL V BRITÁNII!! Nevim proč, ale myslí si to tak 80% pankáčů a asi úplně všichni ostatní. Punk vzniknul v americe, první kapela, která hrála punk a veřejně byli američtí Ramones v New Yorku v legendárním klubu CBGB'S, kde postupem času vystupovalo velký množství kapel. Ramones tam hráli asi dva roky předtim, než vůbec Johnny Lydon (známější jako Johnny Rotten) myslel na nějaký sex pistols.

Za druhý, jak můžeš napsat, že The Stooges Iggyho Popa nebyli úspěšní? To je přece holej nesmysl sám o sobě. Naopak Stooges byli velmi úspěšní, ale postupem času, jak se do Popa dostávalo pořád obrovský množství heroinu už nebyl schopnej hrát. Dohromady ho dal pak až (další legenda) David Bowie, kterej mu od drog pomohl. Btw Stooges se po spoustě let dali opět dohromady a dokonce v roce 2008 měli turné po evropě, kdy 20.9. navštívili i prahu.

za třetí: píšeš tam, že hnutí skinheads vyzdvihovali jenom tu část spoluobčanů, která byla čistě rasově evropsky orientovaná. To je přece taky blbost. Skinheads vznikli proto, že se do británie stěhovalo čím dál tím víc přistěhovalců a ty brali obyčejnym britům práci. Skinheads byli tedy v drtivý většině dělníci, kterejm šlo o to, aby nějakej člověk, kterej s británií nemá nic společnýho a kolikrát ani neumí anglicky jim nebral práci! To je podle mýho názoru setsakramentskej rozdíl! Z toho se ovšem časem vyklubal (možná by bylo lepší použít slova znovuvyklubal) rasismus a celkově návrat k rasistickým myšlenkám válečných let. Dneska se to má asi tak, že pravý skinheads sou vlastenci (nebo taky OI) a ti nepraví (i přes to médii často stále označovaní jako "skíni") sou prostě náckové a nebo eště hůř dementi (takový ty, co se prostě chtěj jenom prát a maj IQ tak 14, obzvláště v davu - typicky fotbalový kaziči /někdo jim řiká fanoušci, ale to podle mě nejsou/)

Informace sem necucal samozřejmě z prstu, ty první dvě připomínky sou z knížky Alexe Švamberka - Nenech se zas oblbnout, a to k těm skínům sem vzal na antifa.cz článek Subkultura skinheads

Měj se;)