Droga je obecné označení pro velice široký okruh psychotropních látek, jejichž užívání může vést k drogové závislosti. Pojmenování pochází z holandského slova droog, kde v doslovném překladu znamená žízeň. V léčitelství se slovo droga používá k označení sbíraných částí léčivých rostlin. Obecně lze za drogu považovat i nehmotné statky a dá se tímto slovem označovat i věc, která nás motivuje (pro muzikanta může být drogou publikum, pro sportovce vidina medaile), ale většinou se používá pro označení psychotropních látek.
Droga funguje na chemickém principu, kdy pod vlivem některého z mnoha alkaloidů, např. nikotinu, dochází k modifikaci synaptického přenosu, což vyvolává „neobvyklé“ stavy pro danou situaci.
Legalita drog
Držení a užívání některých drog je ve většině zemí trestné, míra perzekuce uživatelů a/nebo distributorů různých zakázaných drog se však v jednotlivých zemích velice liší, a zejména ve vyspělých západních zemích probíhají zhruba už od začátku 21.století intenzivní veřejné diskuze na toto téma.
Legální drogy ve většině zemí podléhají mimořádnému celnímu a daňovému režimu - většinou na ně bývá uvalena spotřební daň.
Dělení drog
Část veřejnosti zastává názor, že by se drogy dělit neměly, druhá část rozděluje drogy na dvě hlavní kategorie:
- měkké drogy - látky obsažené v konopí, kofein (obsažený v kávě nebo čaji), látky obsažené v čokoládě atd.;
- tvrdé drogy - heroin, kokain, alkohol, nikotin (obsažený v tabáku) atd.
Někdy se mezi tvrdé drogy zařazují pouze nelegální drogy nebo z legálních drog většinou jenom alkohol. Kritériem je v takovém případě možnost, zda uživatel drogy může pod jejím vlivem ohrozit na zdraví či život svůj nebo osob ve svém okolí. Pokud se za kritérium zvolí charakter a intenzita návyku, tak bývá mezi tvrdé drogy často řazen i nikotin, protože charakter jeho působení na centrální nervovou soustavu a neurobiologický mechanismus návyku se od ostatních nebezpečných tvrdých drog podle dostupných vědeckých poznatků nijak neliší.
Neoddiskutovatelným dělením drog je dělení podle jejich účinků:
- psychedelika - LSD, extáze, látky obsažené v konopí atd. - někdy jsou označované též jako halucinogeny, pozměňují vědomí;
- stimulanty - kokain, metamfetamin, nikotin, kofein atd. - stimulují fyzické a psychické schopnosti organismu, vyvolávají návyk;
- opioidy a benzodiazepiny - heroin, morfin, léky podobné diazepamu (Valium) atd. - tlumí bolest, úzkost nebo depresi, vyvolávají návyk;
- organická rozpouštědla - toluen, alkohol atd. - mají různé účinky, poškozují tkáně a orgány, vyvolávají návyk;
- někdy se vyčleňuje skupina tanečních drog, které zahrnují stimulanty a psychedlika a které se někdy řadí mezi měkké drogy a jiné mezi tvrdé. Do této skupiny se obvykle řadí LSD a extáze, které mají jak psychedelické, tak i stimulující účinky.
Nehledě na používání označení měkká a tvrdá droga, jedná se o cizí a škodlivé látky pro lidský organismus ve větších dávkách. Vedle toho existuje celá další řada dělení drog, které se většinou zakládá na způsobu aplikování.
V dnešní době existuje celá řada vědeckých studií, které přikládají drogám léčivé účinky v určitém množství (většinou velmi malém - konopí, tabák, alkohol) ve větším množství pak drogy fungují jako jedy pro lidský organismus. Další drogy se běžně používají v lékařství jako anestetika (morfin).
